Stavění na cizím pozemku

V Rakousku platí zásada „superficies solo cedit“ (stavba ustupuje půdě). Všechny věci (například dům), které jsou pevně spojené s půdou, patří vlastníkovi zastavěného pozemku. U staveb, které jsou postaveny, resp. byly postaveny na cizích pozemcích, je však nutná opatrnost. Bez zvláštní dohody se vlastníkem postavené stavby stává i vlastník cizího pozemku. Rozhodující je zde poctivost stavebníka. Stavebník je poctivý, pokud se mylně domnívá, že smí stavět na cizím pozemku. Lehká nedbalost poctivost vylučuje. Pokud vlastník pozemku o stavbě neví, nabývá v zásadě vlastnictví stavby on. Poctivý stavebník má nárok na náhradu užitečných a nutných nákladů. Za určitých okolností je také povinen stavbu odstranit, tedy zlikvidovat. Existuje však výjimka. Pokud vlastník pozemku o stavbě věděl a nezakázal ji ihned poctivému stavebníkovi, může stavebník nabýt vlastnictví na cizím pozemku. Vlastník pozemku může požadovat pouze obecnou hodnotu pozemku. Pokud je však stavebník nepoctivý, připadne postavená stavba vlastníkovi pozemku. Stavebník má nárok na náhradu nákladů, ale pouze těch, které jsou k převážnému prospěchu vlastníka pozemku. Stavebník je případně také povinen stavbu odstranit.

Aby mohlo být získáno zajištěné vlastnictví stavby postavené na cizím pozemku, rakouské právo připouští 2 konstelace: Superedifikát a občanskoprávní stavební právo.

Superedifikát

Superedifikát je stavba, která byla postavena na cizím pozemku, ale nemá na něm trvale zůstat. Superedifikáty platí za movité věci, i když jsou ze své podstaty kvalifikovány jako nemovité.

Stejně jako u stavebního práva se vlastník pozemku liší od vlastníka věci. Mezi vlastníkem pozemku a stavebníkem většinou existuje smlouva o užívání pozemku s dodatečným právem postavit na pozemku stavbu. Toto právo je však omezeno tím, že budova smí na pozemku stát pouze dočasně, tedy nemá na něm trvale zůstat. První vlastník superedifikátu nabývá vlastnictví již prováděním stavby, uložení listin není nutné. Pokud je superedifikát prodán, prodává se pouze tento a ne pozemek. Z tohoto důvodu se doporučuje uzavřít dodatečnou smlouvu o užívání pozemku. Vlastnictví se nenabývá zápisem do katastru nemovitostí, ale pouze uložením listiny.

Po uplynutí platnosti smlouvy o užívání pozemku je rozhodující okolnost, která byla dohodnuta ve smlouvě o užívání superedifikátu.

Stavební právo

Stavební právo je věcné, převoditelné a děditelné právo mít stavbu na nebo pod povrchem cizího pozemku. Je to časově omezené právo a může být zřízeno na dobu nejméně 10 let a nejdéle 100 let. U stavebního práva má postavená stavba trvale existovat, zatímco u superedifikátu je opět odstraněna.

Vlastník pozemku uděluje osobě právo stavět na jeho pozemku. Stavební právo se zapisuje do C-listu (list vlastnictví) a do B-listu (vložka stavebního práva). Vlastník pozemku zůstává vlastníkem nemovitosti, osoba oprávněná ze stavebního práva má právo postavit stavbu na cizím pozemku, je pak vlastníkem této stavby a má požívací právo k pozemku. Stavební právo se zpravidla uděluje za úplatu, osoba oprávněná ze stavebního práva pak musí platit vlastníkovi pozemku tzv. stavební činži.

Po uplynutí lhůty stavební právo zaniká a postavená stavba připadne vlastníkovi pozemku. Ten však musí, pokud není smluvně dohodnuto jinak, poskytnout náhradu ve výši jedné čtvrtiny hodnoty stavby. Stavební právo může být také zrušeno dohodou.

Zrušení je také možné, pokud je osoba oprávněná ze stavebního práva v prodlení se stavební činží alespoň za 2 po sobě jdoucí roky nebo si obě strany přejí ukončení stavebního práva dohodou.