Zabití na žádost
- Zabití na žádost
- Objektivní skutková podstata
- Rozlišení od jiných deliktů
- Důkazní břemeno a hodnocení důkazů
- Příklady z praxe
- Subjektivní skutková podstata
- Protiprávnost a ospravedlnění
- Upuštění od potrestání a odklon
- Vyměření trestu a následky
- Sazba trestu § 77 StGB
- Trest odnětí svobody a (částečně) podmíněné odložení
- Příslušnost soudů
- Přehled trestního řízení
- Práva obviněného
- Praxe a tipy pro chování
- Často kladené otázky – FAQ
Zabití na žádost
Zabití na žádost je upraveno v § 77 StGB. Nastává, když někdo zabije jiného člověka na jeho výslovnou, vážnou a naléhavou žádost. Rozhodující rozdíl oproti § 76 StGB Zabití spočívá v tom, že zde není motivem činu emocionální výjimečná situace pachatele, nýbrž svobodné a vážné přání oběti zemřít. Přesto zůstává čin trestný, protože život jako nejvyšší právní statek není k dispozici.
Zabití na výslovnou, vážnou a naléhavou žádost oběti
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Bei Tötung auf Verlangen entscheidet eine präzise Verteidigungsstrategie über den Ausgang des Verfahrens.“
Objektivní skutková podstata
Objektivní část popisuje vnější stránku události. Odpovídá na otázku, kdo co čím udělal, jaký byl výsledek a zda existuje příčinná souvislost mezi jednáním a závažným následkem zranění.
Kroky ověřování
- Jednání: Jakékoli kauzální jednání, které způsobí smrt (např. podání jedu, udušení, výstřel).
- Následek: Smrt jiné osoby.
- Kauzalita: Jednání musí skutečně způsobit smrt. Bez chování pachatele by smrt nenastala.
- Žádost oběti: výslovná, vážná, naléhavá, dobrovolná a zaměřená na vlastní smrt.
Rozlišení od jiných deliktů
- § 75 StGB – Vražda: úmyslné zabití bez souhlasu nebo proti vůli oběti.
- § 76 StGB – Zabití: Zabití v afektivní výjimečné situaci, bez výslovné žádosti.
- § 78 StGB – Účast na sebevraždě: Oběť jedná sama; pachatel poskytuje pouze pomoc nebo povzbuzení.
- § 80 StGB – Usmrcení z nedbalosti: Smrt nastane v důsledku porušení povinnosti péče, ale bez úmyslu.
Zabití na žádost tak tvoří hraniční linii mezi vraždou a sebevraždou. Zůstává trestné i tehdy, když oběť výslovně chtěla zemřít, protože trestní právo klade ochranu života výše než autonomii nad smrtí.
Závěť a § 77 StGB
Od roku 2022 byla v Rakousku zákonem Sterbeverfügungsgesetz (StVfG) vytvořena úzce omezená možnost, jak vlastní přání zemřít právně kontrolovaně realizovat. Nicméně výhradně vlastním jednáním dotčené osoby.
Závěť umožňuje zletilé osobě s rozhodovací pravomocí, která trpí nevyléčitelnou nebo trvalou závažnou nemocí s trvalým utrpením, sama užít smrtelný přípravek, pokud
- dva lékaři (jeden s paliativní medicínskou praxí) potvrdili schopnost rozhodování a svobodnou odpovědnost,
- bylo nařízení sepsáno písemně před notářem nebo zástupcem pacientů,
- a přípravek je vydán pouze samotné dotčené osobě.
Nejedná se o závěť ve smyslu zákona, pokud
- jiná osoba smrtelný prostředek podá,
- jednání neprobíhá samostatně,
- nebo „přání zemřít“ nebylo vyjádřeno svobodně a trvale.
Ve všech těchto případech opět platí skutková podstata § 77 StGB, protože zákon povoluje pouze asistovanou sebevraždu, nikoli však aktivní eutanazii.
Sebastian RiedlmairHarlander & Partner Rechtsanwälte „Sterbeverfügung bedeutet Selbstbestimmung, nicht aktive Sterbehilfe. Die Grenze liegt bei der eigenhändigen Handlung.“
Důkazní břemeno a hodnocení důkazů
Státní zastupitelství: nese důkazní břemeno za jednání, závažný následek, kauzalitu, přičitatelnost a případně kvalifikační znaky.
Soud: hodnotí veškeré důkazy a posuzuje zejména lékařské dokumenty. Nevhodné nebo protiprávně získané důkazní prostředky jsou nepoužitelné.
Obviněný:á: nemá důkazní břemeno, smí však poukázat na alternativní průběhy, zdůvodnit pochybnosti o kauzalitě nebo uplatnit zákazy hodnocení důkazů.
Typické důkazy: lékařské nálezy, zobrazovací diagnostika (CT, rentgen, MRI), neutrální svědci, videozáznamy, digitální metadata, znalecké posudky k závažnosti zranění.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Beweise entfalten erst mit frühzeitiger Akteneinsicht und konsequenter Beweissicherung ihre volle Wirkung.“
Příklady z praxe
- Pečující příbuzný podá smrtelně nemocné osobě na její výslovné přání smrtelnou dávku léku.
- Manžel udusí vážně nemocného životního partnera poté, co opakovaně a naléhavě žádal o smrt.
- Lékařka provede injekci ze soucitu, protože pacient už nechce trpět.
- Nejedná se o zabití na žádost, pokud oběť již není schopna rozhodovat nebo bylo přání vyjádřeno pouze v krátkodobém zoufalství.
Subjektivní skutková podstata
Vyžaduje se úmysl zabít jiného člověka, spojený s vědomím a vůlí jednat na výslovnou, vážnou a naléhavou žádost oběti.
Pachatel si uvědomuje, že svým chováním způsobuje smrt, a chce tomuto přání vyhovět.
Charakteristické pro zabití na žádost proto není afekt nebo ztráta kontroly, nýbrž vědomé jednání ze soucitu, loajality nebo emocionální vazby, které nicméně naplňuje skutkovou podstatu.
Trestní právo zde nerozlišuje podle morální motivace, nýbrž podle objektivního jednání, tedy cíleného zásahu do života jiného.
Judikatura vyžaduje, aby přání oběti bylo vyjádřeno vážně, trvale a dobrovolně.
Nedbalost nebo pouhý domnělý souhlas nestačí, v těchto případech se zpravidla jedná o vraždu podle § 75 StGB.
Sebastian RiedlmairHarlander & Partner Rechtsanwälte „Mitleid erklärt die Motivation, es beseitigt nicht die Strafbarkeit der Tötungshandlung.“
Protiprávnost a ospravedlnění
- Zabití na žádost je v zásadě protiprávní. I když si oběť výslovně přeje smrt, zůstává život nejvyšším právním statkem, o kterém nikdo nesmí volně rozhodovat.
Pouze ve zcela určitých výjimečných případech může být jednání ospravedlnitelné nebo omluvitelné. - Nutná obrana: Současný, protiprávní útok smí být odvrácen, pokud je obrana nezbytná a přiměřená. Kdo však zabíjí, aby ukončil utrpení, nejedná v nutné obraně.
- Omluvitelná nouze: Nastává, pokud existuje bezprostřední nebezpečí, není k dispozici mírnější prostředek a je sledován převažující zájem. Jednání ze soucitu tyto předpoklady zpravidla nesplňuje.
- Účinný souhlas: Souhlas s vlastním zabitím je právně bezvýznamný. Trestní právo neuznává dispozici s vlastním životem. Ani výslovný souhlas oběti nezrušuje protiprávnost.
- Zákonné pravomoci: Zásahy jsou přípustné pouze tehdy, pokud jsou založeny na zákonném základě a jsou přiměřené, například v rámci lékařského ošetření nebo státního úředního úkonu.
Důkazní břemeno: Státní zastupitelství musí bez rozumných pochybností prokázat, že neexistuje žádný důvod k ospravedlnění. Obviněná osoba nemusí nic dokazovat; postačí konkrétní skutečnosti, které zakládají pochybnosti. Zásada „v pochybnostech ve prospěch obžalovaného“ zůstává rozhodující.
Vina a omyly
- Omyl o zákazu: omlouvá pouze, pokud je nevyhnutelný (povinnost informovat se!).
- Princip viny: Trestný je pouze ten, kdo jedná zaviněně.
- Nepříčetnost: žádná vina při závažné duševní poruše atd. – forenzně-psychiatrický posudek, jakmile existují indicie.
- Omluvitelná nouze: Neúnosnost zákonného chování v extrémní tísni.
- Domnělá nutná obrana: Omyl o ospravedlnění odnímá úmysl; nedbalost zůstává, pokud je stanovena.
Upuštění od potrestání a odklon
Trestní řízení může ve vzácných výjimečných případech skončit bez odsouzení, například při odstoupení od pokusu. Dobrovolné odstoupení nastává, pokud pachatel samostatně zastaví další provedení nebo ještě zabrání smrti.
Diverze je u deliktu zabití na žádost zpravidla vyloučena, protože vina je příliš závažná. Pouze ve výjimečných konstelacích, například při výrazně sníženém úmyslu a prokazatelně rozsáhlé nápravě, by o ní vůbec bylo možné uvažovat.
Vyměření trestu a následky
Výše trestu se řídí vinou a dopady činu. Soud zohledňuje, jak závažné jsou následky zranění, jak nebezpečné nebo bezohledné bylo jednání a zda pachatel jednal plánovitě nebo spontánně. Stejně tak se zkoumají osobní okolnosti, například předchozí tresty, životní situace, ochota přiznat se nebo snaha o nápravu.
Přitěžující okolnosti jsou například více činů, zvláštní bezohlednost nebo útoky na bezbranné osoby.
Polehčující okolnosti jsou bezúhonnost, obsáhlé doznání, náhrada škody nebo spoluzodpovědnost oběti. Také dlouhé trvání trestního řízení může mít vliv na zmírnění trestu.
Rakouské trestní právo zná systém denních sazeb u peněžitých trestů: Počet denních sazeb závisí na závažnosti viny, jednotlivá denní sazba na příjmu. Tím se má zajistit, aby byl peněžitý trest pro všechny dotčené stejně citelný. Pokud není trest zaplacen, může být přeměněn na náhradní trest odnětí svobody.
Trest odnětí svobody může být zcela nebo částečně podmíněně odložen, pokud trest nepřesahuje dva roky a existuje pozitivní sociální prognóza. V tomto případě zůstává odsouzený na svobodě, ale musí se osvědčit během zkušební doby od jednoho do tří let. Při dodržení všech podmínek se trest považuje za definitivně odložený.
Soudy mohou kromě toho udělit pokyny, například k náhradě škody, terapii nebo omezení kontaktu, a nařídit probační dohled. Cílem je vždy snížit riziko recidivy a podpořit stabilní životní styl.
Vyberte si preferovaný termín:Bezplatná úvodní konzultaceSazba trestu § 77 StGB
- Trest odnětí svobody od šesti měsíců až do pěti let.
- Sazba trestu je výrazně mírnější než u vraždy nebo zabití, protože pachatel jedná na výslovnou žádost oběti. Přesto se jedná o závažný delikt proti životu.
Trest odnětí svobody a (částečně) podmíněné odložení
§ 37 trestního zákoníku: Pokud zákonná hrozba trestu dosahuje až pěti let trestu odnětí svobody, má soud místo krátkého trestu odnětí svobody v délce nejvýše jednoho roku uložit peněžitý trest.
§ 43 trestního zákoníku: Může být vysloven podmíněně odložený trest odnětí svobody, pokud uložený trest nepřesahuje dva roky a odsouzenému lze osvědčit příznivou sociální prognózu. Zkušební doba činí jeden až tři roky. Pokud je absolvována bez odvolání, považuje se trest za definitivně odložený.
§ 43a trestního zákoníku: Částečné podmíněné prominutí umožňuje kombinaci nepodmíněného a podmíněného trestu. U trestů odnětí svobody v délce více než šesti měsíců až dvou let může být část podmíněně prominuta nebo nahrazena peněžitým trestem až do výše sedmi set dvaceti denních sazeb, pokud se to za daných okolností jeví jako přiměřené.
§§ 50 až 52 trestního zákoníku: Soud může dodatečně uložit pokyny a nařídit probaci. Typické pokyny se týkají odškodnění, terapie, zákazů kontaktu nebo pobytu a opatření k sociální stabilizaci. Cílem je zabránit dalším trestným činům a podpořit trvalé dodržování zákona.
Příslušnost soudů
Věcně: Zemský soud jako senát
Místně: Místo činu nebo místo úspěchu; subsidiárně bydliště/místo vstupu.
Instance: Odvolání k Vrchnímu zemskému soudu; stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu.
Občanskoprávní nároky v trestním řízení
Při pokusu o zabití na žádost, který je přežit, se může dotčená osoba připojit k trestnímu řízení a uplatnit nároky podle občanského práva, jako je bolestné, náklady na léčení, ušlý zisk nebo věcné škody.
Připojení přerušuje promlčení podle občanského práva v požadovaném rozsahu. Pokud není nárok přiznán v plném rozsahu, může být následně uplatněn u civilního soudu.
Při dokonaném deliktu toto právo náleží pozůstalým. Mohou žádat náhradu nákladů na pohřeb, výpadek výživného nebo duševní újmu. Strukturovaný a doložený výčet škod usnadňuje prosazení takových nároků.
Včasná dohoda nebo náprava se může v případech pokusu projevit jako polehčující okolnost, u dokonaného činu však nehraje roli pro výši trestu.
Přehled trestního řízení
- Zahájení vyšetřování: Postavení obviněného při konkrétním podezření; od té doby plná práva obviněného
- Policie/státní zastupitelství: Státní zastupitelství vede, kriminální policie vyšetřuje; cíl: zastavení řízení, odklon nebo obžaloba.
- Výslech obviněného: Poučení předem; přibrání obhájce vede k odkladu; právo nevypovídat zůstává
- Nahlížení do spisu: u policie/státního zastupitelství/soudu; zahrnuje i důkazní prostředky (pokud není ohrožen účel vyšetřování)
- Hlavní líčení: ústní dokazování, rozsudek; rozhodnutí o nárocích soukromých účastníků
Práva obviněného
- Nahlížení do spisu v praxi: Vyšetřovací a hlavní spisy; nahlížení třetích osob omezeno ve prospěch obviněného.
- Informace & obhajoba: Právo na srozumění, právní pomoc, svobodná volba obhájce, pomoc s překladem, návrhy na provedení důkazů.
- Mlčení & advokát: Právo mlčet kdykoli; při přibrání obhájce je třeba výslech odložit.
- Povinnost poučit: včasné informace o podezření/právech; výjimky pouze k zajištění účelu vyšetřování.
Praxe a tipy pro chování
- Zachovat mlčení.
Stačí krátké vysvětlení: „Využívám svého práva nevypovídat a nejprve se poradím se svou obhajobou.“ Toto právo platí již od prvního výslechu policií nebo státním zastupitelstvím. - Neprodleně kontaktujte obhajobu.
Bez nahlédnutí do vyšetřovacích spisů by nemělo být učiněno žádné prohlášení. Teprve po nahlédnutí do spisu může obhajoba posoudit, jaká strategie a jaké zajištění důkazů jsou smysluplné. - Důkazy neprodleně zajistěte.
Nechte si vypracovat lékařské nálezy, fotografie s datem a měřítkem, případně rentgenové nebo CT snímky. Oblečení, předměty a digitální záznamy uchovávejte odděleně. Seznam svědků a protokoly o paměti vytvořte nejpozději do dvou dnů. - Nenavazujte kontakt s protistranou.
Vaše vlastní zprávy, hovory nebo příspěvky mohou být použity jako důkaz proti vám. Veškerá komunikace by měla probíhat výhradně prostřednictvím obhajoby. - Zajistěte včas video a datové záznamy.
Monitorovací videa ve veřejné dopravě, v restauracích nebo od správců budov jsou často po několika dnech automaticky smazána. Žádosti o zajištění dat je proto nutné okamžitě podat provozovateli, policii nebo státnímu zastupitelství. - Prohlídky a zajištění dokumentujte.
Při domovních prohlídkách nebo zajištění byste si měli vyžádat kopii nařízení nebo zápisu. Poznamenejte si datum, čas, zúčastněné osoby a všechny odnesené předměty. - Při zatčení: žádné výpovědi k věci.
Trvejte na okamžitém uvědomění vaší obhajoby. Vazba smí být uložena pouze při důvodném podezření ze spáchání trestného činu a dalším vazebním důvodu. Mírnější prostředky (např. slib, ohlašovací povinnost, zákaz kontaktu) mají přednost. - Náhradu škody cíleně připravte.
Platby nebo nabídky odškodnění by měly být vyřizovány a dokládány výhradně prostřednictvím obhajoby. Strukturovaná náhrada škody má pozitivní vliv na odklon a stanovení trestu.
Vaše výhody s právní podporou
Řízení pro zabití na žádost patří k právně a lidsky nejnáročnějším konstelacím trestního práva.
Za takovými případy se většinou skrývají tragické situace těžké nemoci, přetížení nebo intenzivního emocionálního pouta. Rozdíl mezi trestným činem ze soucitu a právně přípustnou eutanazií může být právně minimální, ale v účinku rozhodující.
Včasné právní zastoupení je nezbytné k zajištění důkazů, kritickému přezkoumání posudků a srozumitelnému vylíčení svobodné odpovědnosti za jednání.
Naše advokátní kancelář
- přesně analyzuje, zda skutečně existovala výslovná, vážná a svobodná žádost oběti,
- zkoumá lékařské a psychologické posudky z hlediska věrohodnosti,
- doprovází Vás během celého vyšetřovacího a hlavního řízení,
- spolupracuje se zkušenými forenzními odborníky,
- a rozhodně chrání Vaše práva vůči policii, státnímu zastupitelství a soudu.
Zkušená obhajoba zajistí, aby lidské pohnutky byly správně pochopeny a právně správně posouzeny.
Získáte tak věcnou, precizní a na Váš případ přizpůsobenou obhajobu, která bere Vaši osobní situaci vážně a usiluje o spravedlivý rozsudek.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Machen Sie keine inhaltlichen Aussagen ohne vorherige Rücksprache mit Ihrer Verteidigung. Sie haben jederzeit das Recht zu schweigen und eine Anwältin oder einen Anwalt beizuziehen. Dieses Recht gilt bereits bei der ersten polizeilichen Kontaktaufnahme. Erst nach Akteneinsicht lässt sich klären, ob und welche Einlassung sinnvoll ist.“