Dědí se, když bratr zemře?
Dědictví po smrti bratra
Obdrží sourozenci při úmrtí bratra dědický podíl? Pokud ano, jak vysoký je dědický podíl sourozenců při úmrtí bratra? Odpověď na tyto otázky vysvětlují odborníci na dědické právo z Harlander Partner.
Dědické právo sourozenců
Sourozenci vpřípadě smrti bratra automaticky nedědí. Nicméně existuje několik možností pro sourozence, jak získat část nebo dokonce celé dědictví.
Závěť bratra
Pokud bratr sepsal závěť, může vní zohlednit své sourozence. Tímto způsobem mohou být sourozenci podle poslední vůle bratra obdařeni jako dědicové celého majetku nebo surčitou kvótou (např. polovina, čtvrtina).
Odkaz / legát bratra
Bratr má dále možnost zanechat svým sourozencům jako odkaz jednotlivé předměty (např. vázu na květiny) nebo práva (např. právo bydlení vjeho domě).
Darování pro případ smrti bratrem
Při darování pro případ smrti bratr slibuje svým sourozencům pro případ svého úmrtí darovací převod určité části majetku. Účinek darování nastává až úmrtím.
Na rozdíl od závěti nebo odkazu, které by bratr mohl kdykoli změnit, je však bratr vázán isám darováním pro případ smrti. Darování pro případ smrti je oboustranně závazná smlouva, kterou nelze jednostranně odvolat.
Vyberte si požadovaný termín:Bezplatná úvodní konzultaceOdměna za péči
Odměna za péči je zákonný odkaz. Nevychází z poslední vůle zesnulého bratra, ale výhradně ze zákona.
Sourozenci mají nárok na odměnu za péči, pokud obratra pečovali takto:
- v posledních třech letech před smrtí bratra
- alespoň šest měsíců
- v ne pouze zanedbatelném rozsahu (zpravidla průměrně více než 20 hodin měsíčně)
- bezplatně (bez protiplnění)
Zákonná dědická posloupnost po bratru
Pokud bratr nezanechal závěť, uplatní se zákonná dědická posloupnost. Sourozenci však přicházejí na řadu až tehdy, když následující osoby (manžel/ka ablízcí příbuzní zesnulého bratra) neexistují, již zemřeli nebo jsou zdědictví právoplatně vyloučeni:
- Manžel/ka zesnulého/é
- Děti zesnulého/é
- Vnuci/čky zesnulého/é
- Pravnuci/čky zesnulého/é
- Rodiče zesnulého/é
Následné dědictví
Při následném dědictví ustanoví zůstavitel další osobu jako dědice, následného dědice. Ten obdrží majetek po prvním ustanoveném dědici.
Pokud byl proto bratr vdřívějším závěti určen jako dědic asourozenci jako následní dědicové po bratru, přicházejí sourozenci súmrtím bratra na řadu. Vzávislosti na druhu následnictví pak obdrží celé původní dědictví nebo jen tu část, kterou bratr nespotřeboval.
Náhradní dědictví
Při sepsání závěti by měl být vždy jmenován náhradní dědic. Náhradní dědic se dostane ke slovu, pokud ustanovený dědic nemůže dědit nebo dědictví odmítne.
Pokud proto bratr určil jako dědice někoho, kdo již zemřel nebo kdo se dědictví zříká, asourozence jako náhradní dědice, pak iti přicházejí súmrtím bratra na řadu.
Výše dědictví
Výše dědictví, resp. výše hodnoty, která sourozencům nakonec zůstane, závisí nejen na majetku bratra, ale také na počtu ostatních dědiců, odkazovníků aosob snárokem na povinný díl.
Sebastian RiedlmairHarlander & Partner Rechtsanwälte „Anwaltliche Unterstützung rechnet sich im Erbfall fast immer. Unsere Rechtsanwälte für unsere Mandanten stellen sicher, dass keine Ansprüche übersehen oder zu gering bewertet werden.“