Neposkytnutí pomoci zraněnému
- Neposkytnutí pomoci zraněnému
- Objektivní skutková podstata
- Kvalifikující okolnosti
- Rozlišení od jiných deliktů
- Důkazní břemeno a hodnocení důkazů
- Příklady z praxe
- Subjektivní skutková podstata
- Vina a omyly
- Upuštění od potrestání a odklon
- Vyměření trestu a následky
- Trestní sazba
- Peněžitý trest – systém denních sazeb
- Trest odnětí svobody a (částečně) podmíněné odložení
- Příslušnost soudů
- Občanskoprávní nároky v trestním řízení
- Přehled trestního řízení
- Práva obviněného
- Praxe a tipy pro chování
- Vaše výhody s právní podporou
- FAQ – Často kladené otázky
Neposkytnutí pomoci zraněnému
Neposkytnutí pomoci zraněnému dle § 94 StGB zahrnuje situace, kdy někdo zraní člověka a poté ho ponechá bez potřebné pomoci. Trestné je nejen původní úder, nehoda nebo riskantní chování, ale především vědomé neposkytnutí pomoci osobě, jejíž zranění jste sami způsobili, i když toto zranění nebylo způsobeno protiprávně. Kdo vytvoří nebezpečný stav, nese odpovědnost. Kdo se této odpovědnosti v rozhodujícím okamžiku vyhýbá, bere na vědomí závažné následky pro oběť. Typické jsou eskalace po násilných činech, dopravní nehody, riskantní volnočasové aktivity nebo medicínsky ožehavé situace, ve kterých původce situaci rozpozná, ale neorganizuje účinnou pomoc, ačkoli by to bylo možné a přiměřené.
Trestným se stává ten, kdo rozpozná zranění, které způsobil, vnímá potřebu pomoci, mohl by poskytnout přiměřenou pomoc a tuto pomoc vědomě neposkytne, takže oběť zůstane nechráněná v konkrétní nebezpečné situaci.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Wer Verantwortung für eine Verletzung trägt, trägt auch die Pflicht, die Folgen nicht sich selbst zu überlassen.“
Objektivní skutková podstata
Objektivní skutková podstata popisuje vnější předpoklady neposkytnutí pomoci. Rozhodující je, zda někdo způsobí zranění, rozpozná potřebnost pomoci a přesto neposkytne přiměřenou pomoc.
Kroky ověřování
Předmět útoku: Zraněný člověk, jehož tělesné postižení bylo způsobeno pachatelem, i když zranění nevzniklo protiprávně.
Jednání: Vědomé neposkytnutí potřebné pomoci. Za pomoc se považuje jakékoli jednání, které je vhodné ke zmírnění nebezpečí nebo k zahájení záchrany, například tísňové volání, první pomoc nebo přivolání třetích osob.
Následek: Zraněný zůstává v konkrétní nebezpečné situaci. V kvalifikovaných případech vede neposkytnutí pomoci k závažnému zranění nebo smrti.
Kauzalita: Neposkytnutí pomoci je kauzální, pokud by pomoc vytvořila reálnou šanci na záchranu nebo by škoda byla bez nečinnosti odvrácena.
Objektivní přičitatelnost: Úspěch je přičitatelný, pokud pachatel svým neposkytnutím pomoci nechá přetrvávat nebezpečí, které způsobil, ačkoli by byl povinen ho odstranit.
Kvalifikující okolnosti
Závažný následek
Pokud neposkytnutí pomoci vede k závažnému ublížení na zdraví, zvyšuje se trestněprávní závažnost činu.
Následek smrti
Pokud zraněný zemře v důsledku neposkytnuté pomoci, jedná se o zvlášť závažnou variantu činu.
Hranice přiměřenosti
Trestní odpovědnost nevzniká, pokud pomoc nebyla objektivně přiměřená, například při značném ohrožení vlastní osoby nebo porušení jiných důležitých povinností.
Pravidlo konkurence
Samostatný trest se neuloží, pokud je pachatel již odsouzen za způsobené zranění podle přísnějšího ustanovení.
Sebastian RiedlmairHarlander & Partner Rechtsanwälte „Schwere Folgen sind kein Zufall, wenn Hilfe möglich gewesen wäre.Das Strafrecht bewertet, was unterlassen wurde.“
Rozlišení od jiných deliktů
- § 83 StGB – Ublížení na zdraví: Úmyslné zranění jiné osoby. Vyžaduje cílené nebo vědomé způsobení škody. Skutková podstata se týká aktivního jednání, nikoli neposkytnutí pomoci.
- § 84 StGB – Těžké ublížení na zdraví: Pokud jednání vede k trvalému poškození zdraví nebo závažnému tělesnému postižení, jedná se o kvalifikaci k prostému ublížení na zdraví.
- § 85 StGB – Úmyslné těžké ublížení na zdraví: Závažný následek je způsoben úmyslně. Pachatel chce závažné zranění a jedná cíleně.
- § 86 StGB – Ublížení na zdraví s následkem smrti: Pachatel úmyslně zraní, smrt však nastane neúmyslně jako následek.
- § 88 StGB – Nedbalostní ublížení na zdraví: Porušení povinnosti péče bez úmyslu. Pachatel mohl nebezpečí rozpoznat a odvrátit, jedná však nepozorně nebo lehkomyslně.
- § 91 StGB – Rvačka: Nejde o cílené ublížení na zdraví, nýbrž o účast v nepřehledné potyčce s nejméně třemi aktivně zúčastněnými osobami. Trestné je již spoluúčast, pokud je někdo zraněn nebo zabit a vlastní příspěvek nelze vyloučit.
- § 94 StGB – Neposkytnutí pomoci zraněnému: Trestá se neposkytnutí potřebné pomoci člověku, kterého sám zranil. Rozhodující je rozpoznaná potřebnost pomoci a možnost pomoci bez značného ohrožení vlastní osoby.
Neposkytnutí pomoci zraněnému se odlišuje od obecných trestných činů ublížení na zdraví tím, že není trestné samotné zranění, nýbrž vědomé neposkytnutí pomoci po způsobeném zranění. Jedná se o samostatný trestný čin opomenutí, který zdůrazňuje zvláštní odpovědnost původce.
Důkazní břemeno a hodnocení důkazů
- Státní zastupitelství: nese důkazní břemeno pro způsobení, potřebnost pomoci, možnost a přiměřenost poskytnutí pomoci, jakož i pro případnou souvislost mezi neposkytnutím pomoci a nastalým následkem.
- Soud: nařizuje a hodnotí všechny důkazy; nevhodné nebo protiprávně získané důkazy jsou nepoužitelné. Rozhodující je, zda existovala reálná šance na záchranu a zda pachatel tuto šanci prokazatelně nevyužil.
- Obviněný: nemá důkazní břemeno; smí poukazovat na pochybnosti o rozpoznatelnosti, přiměřenosti nebo kauzalitě a upozorňovat na zákazy použití důkazů nebo mezery.
Typické důkazy: lékařské nálezy/snímky, neutrální svědci, video/CCTV/Bodycam, stopy, digitální data (čas/místo/metadata), znalecké rekonstrukce.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Wer flieht, anstatt zu helfen, trifft keine moralische, sondern eine strafrechtliche Entscheidung.“
Příklady z praxe
- Útěk po ublížení na zdraví: Po hádce zůstane oběť těžce zraněná ležet na zemi. Pachatel situaci rozpozná, nezavolá však tísňovou linku a vzdálí se. Jedná se o neposkytnutí pomoci zraněnému.
- Ujetí z místa nehody: Řidička srazí chodce, rozpozná zranění a pokračuje v jízdě, aniž by zorganizovala pomoc.
- Nehoda při volnočasové aktivitě: Po pádu při lezení si společník všimne příznaků ochrnutí, ale nic nepodnikne. Neposkytnutí okamžitého zalarmování záchranných složek je trestné.
- Zranění v pracovním prostředí: Při nebezpečném pracovním postupu je zraněn kolega. Odpovědná osoba opustí dílnu, aniž by poskytla první pomoc nebo přivolala pomoc. I zde se jedná o neposkytnutí pomoci zraněnému.
- Nepřiměřenost pomoci: Osoba je zraněna při požáru. Původce by mohl pomoci pouze tím, že by se sám vystavil životnímu nebezpečí. V tomto případě není poskytnutí pomoci přiměřené, a proto není trestněprávně vyžadováno.
Subjektivní skutková podstata
Subjektivní skutková podstata neposkytnutí pomoci vyžaduje úmysl. Pachatel musí vědět nebo alespoň vážně připouštět, že způsobil zranění, že zraněná osoba potřebuje pomoc, že pomoc by byla možná a přiměřená, a přesto se vědomě rozhodne nic nedělat.
Úmysl zhoršit následky není nutný. Postačí, pokud pachatel zůstane lhostejný nebo vědomě nečinný, ačkoli je mu nouzová situace zřejmá. Kdo vidí ohrožení a přesto nic nepodnikne, jedná úmyslně.
Úmysl není dán, pokud situace objektivně nebyla rozpoznatelná jako vyžadující pomoc nebo pokud někdo není krátkodobě schopen jednat z důvodu šoku nebo přetížení. Rovněž odpadá úmysl, pokud byla pomoc skutečně nemožná nebo nepřiměřená.
Rozhodující je, zda pachatel nebezpečí rozpozná nebo musel rozpoznat a vědomě se rozhodne nepomoci, ačkoli by k tomu byl povinen a schopen.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Schuld beginnt dort, wo Hilfe möglich und zumutbar gewesen wäre.“
Vina a omyly
- Omluvitelný omyl: Omlouvá pouze tehdy, pokud byl omyl neodvratitelný. Každý je povinen se seznámit s právní situací.
- Princip zavinění: Trestný je pouze ten, kdo jedná zaviněně; nedbalost předpokládá předvídatelnost a odvratitelnost následku.
- Nepříčetnost: Žádné zavinění při závažné duševní poruše nebo chorobném narušení schopnosti ovládání. Pokud existují indicie, je třeba získat forenzně-psychiatrický posudek.
- Omluvitelná nouze: Platí při nepřiměřenosti zákonného chování v extrémní tísni, například pokud by pomoc nebo záchrana vážně ohrozila vlastní život.
- Domnělá nutná obrana: Omyl o existenci ospravedlnění vylučuje úmysl, ale ponechává nedbalost nedotčenou, pokud porušení povinnosti přetrvává. I zde platí: Kdo jedná prokazatelně riskantně, nemůže se odvolávat na domnělá ospravedlnění.
Upuštění od potrestání a odklon
Odstoupení od pokusu
Odstoupení od trestného činu není u neposkytnutí pomoci zraněnému v zásadě možné, protože čin je již dokonán porušením povinnosti poskytnout pomoc.
Kdo však včas a dobrovolně poskytne pomoc dříve, než nastanou závažnější následky, může dosáhnout zmírnění trestu nebo obvinění výrazně oslabit. Rozhodující je okamžik, účinnost následné pomoci a zřejmé pochopení, že je třeba napravit porušení povinnosti.
Diverze
Diverze přichází v úvahu, pokud je vina malá, skutkový stav objasněn a obviněný je kajícný. Možná opatření jsou peněžité plnění, obecně prospěšné práce, probační dohled nebo narovnání. Pokud je řízení vyřízeno diverzí, nedojde k odsouzení ani k zápisu do trestního rejstříku.
Diverze není možná, pokud neposkytnutí pomoci vedlo k závažným následkům nebo ke smrti zraněného nebo pachatel vědomě uprchl, aby se vyhnul odpovědnosti. V méně závažných případech však může být při doznání, pochopení a aktivní náhradě škody věcně správným řešením bez soudního odsouzení.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Bei der Strafzumessung zählt, ob jemand Verantwortung übernimmt oder sie in einem entscheidenden Moment verweigert.“
Vyměření trestu a následky
Výše trestu za neposkytnutí pomoci zraněnému se řídí závažností porušení povinnosti, nastálými následky a osobním zaviněním. Rozhodující je, zda pachatel nebezpečí rozpoznal a vědomě ho ignoroval, nebo zda zůstal nečinný pouze z důvodu šoku, strachu nebo chybné reakce. Rozhodující je také chování po činu, schopnost pochopení a ochota k nápravě.
Přitěžující okolnosti existují zejména tehdy, pokud
- pachatel uprchne, místo aby poskytl pomoc,
- oběť je vědomě ponechána bez pomoci,
- neposkytnutí pomoci má závažné nebo smrtelné následky,
- nebo byl pachatel již kvůli podobným porušením povinností nápadný.
Polehčující okolnosti jsou například
- bezúhonnost,
- doznání nebo známky upřímné lítosti,
- pozdější náhrada škody nebo poskytnutí pomoci,
- šoková nebo výjimečná situace během události,
- nebo příliš dlouhá doba trvání trestního řízení.
Rakouské trestní právo stanoví u peněžitých trestů systém denních sazeb.
Počet denních sazeb se řídí závažností viny, jednotlivá denní sazba se řídí příjmovými poměry. Tím zůstává trest pro všechny srovnatelně citelný. Pokud není zaplacen, může být uložen náhradní trest odnětí svobody.
Trest odnětí svobody může být zcela nebo částečně podmíněně odložen, pokud nepřesahuje dva roky a existuje pozitivní sociální prognóza. Odsouzený pak zůstane na svobodě, musí se však osvědčit v zkušební době od jednoho do tří let. Po jejím uplynutí se trest při dodržení všech podmínek považuje za definitivně odložený.
Soud může uložit pokyny, například k náhradě škody, k účasti na kurzu první pomoci nebo terapii, nebo může nařídit probační dohled. Tato opatření slouží k zamezení budoucím porušením povinností a podporují stabilní sociální reintegraci.
Trestní sazba
U neposkytnutí pomoci zraněnému závisí trest na rozsahu následků:
- Základní skutková podstata: Trest odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitý trest až do výše 720 denních sazeb.
- Těžké ublížení na zdraví: Trest odnětí svobody až na dva roky.
- Následek smrti: Trest odnětí svobody až na tři roky.
Trestní sazba zohledňuje, že se nejedná o aktivní jednání, kterým se způsobí zranění, nýbrž o neposkytnutí pomoci při stávající odpovědnosti. Přesto má chování závažný dopad, protože znamená vědomé ponechání člověka v ohrožení života.
Peněžitý trest – systém denních sazeb
- Rozpětí: do 720 denních sazeb (počet denních sazeb = míra zavinění; částka/den = platební schopnost; min. 4,00 €, max. 5 000,00 €).
- Praktický vzorec: 6 měsíců trestu odnětí svobody ≈ 360 denních sazeb (orientace, nikoli schéma).
- Nevymožitelnost: Náhradní trest odnětí svobody (zpravidla platí: 1 den náhradního trestu odnětí svobody = 2 denní sazby).
Trest odnětí svobody a (částečně) podmíněné odložení
§ 37 StGB: Pokud zákonná trestní sazba dosahuje až pěti let trestu odnětí svobody, má soud namísto krátkého trestu odnětí svobody v délce nejvýše jednoho roku uložit peněžitý trest. Toto ustanovení je významné i u neposkytnutí pomoci zraněnému, protože v jednodušších případech zabraňuje trestu odnětí svobody, pokud proti tomu nehovoří žádné speciální nebo generální preventivní důvody.
§ 43 StGB: Trest odnětí svobody může být podmíněně odložen, pokud nepřesahuje dva roky a odsouzenému je potvrzena pozitivní sociální prognóza. Zkušební doba činí jeden až tři roky. Pokud je absolvována bez odvolání, považuje se trest za definitivně odložený.
§ 43a StGB: Částečně podmíněné prominutí trestu umožňuje kombinaci nepodmíněné a podmíněné části trestu. U trestů odnětí svobody v délce více než šesti měsíců až dvou let může být část podmíněně prominuta nebo nahrazena peněžitým trestem až do výše 720 denních sazeb, pokud to odpovídá okolnostem případu.
§§ 50 až 52 StGB: Soud může dodatečně uložit pokyny a nařídit probační dohled. Typické pokyny se týkají náhrady škody, terapie, zákazů kontaktu nebo pobytu, jakož i sociální stabilizace. Cílem je zamezení dalším trestným činům a podpora trvalého dodržování zákonů.
Příslušnost soudů
Věcná příslušnost
Případy neposkytnutí pomoci zraněnému spadají v závislosti na závažnosti následku činu do různých soudních pravomocí. O základní skutkové podstatě rozhoduje okresní soud prostřednictvím samosoudce, protože trestní sazba stanoví nejvýše jeden rok trestu odnětí svobody nebo peněžitý trest.
Pokud v důsledku neposkytnutí pomoci dojde k těžkému ublížení na zdraví nebo následku smrti, je příslušný krajský soud, rovněž se samosoudcem.
Senát nebo porotní soud není stanoven, protože trestní sazba činí nejvýše tři roky trestu odnětí svobody.
Místní příslušnost
Příslušný je v zásadě soud místa činu, tedy ten, v jehož obvodu bylo neposkytnutí pomoci spácháno nebo nastaly jeho následky.
Pokud nelze místo činu jednoznačně určit, řídí se příslušnost bydlištěm obviněného, místem zatčení nebo sídlem státního zastupitelství.
Řízení se vede v tom místě, které se jeví jako účelné a věcně správné.
Instanční postup
Proti rozsudkům okresního soudu je přípustné odvolání ke krajskému soudu. Proti rozhodnutím krajského soudu se lze odvolat odvoláním nebo stížností pro porušení zákona k vrchnímu soudu nebo k Nejvyššímu soudu.
Občanskoprávní nároky v trestním řízení
Při opuštění zraněné osoby mohou poškozené osoby nebo pozůstalí uplatnit své občanskoprávní nároky přímo v trestním řízení. Mezi ně patří náklady na lékařskou péči a léčbu, bolestné, ušlý zisk, náklady na pohřeb, výpadek výživy a duševní utrpení.
Díky připojení soukromého účastníka je promlčení těchto nároků po dobu trvání trestního řízení pozastaveno. Teprve po skončení trestního řízení běží lhůta dále, pokud nárok nebyl zcela přiznán.
Dobrovolná náhrada škody nebo dohoda se zraněným nebo s příbuznými může mít zmírňující vliv na výši trestu, pokud k ní dojde včas a upřímně. Pokud se však zjistí, že pachatel vědomě zůstal nečinný nebo tíseň zhoršil, ztrácí tato okolnost svůj účinek zmírňující trest.
Vyberte si preferovaný termín:Bezplatná úvodní konzultacePřehled trestního řízení
- Zahájení vyšetřování: Postavení obviněného při konkrétním podezření; od té doby plná práva obviněného.
- Policie/státní zastupitelství: Státní zastupitelství vede, kriminální policie vyšetřuje; cíl: zastavení řízení, odklon nebo obžaloba.
- Výslech obviněného: Poučení předem; přibrání obhájce vede k odkladu; právo nevypovídat zůstává.
- Nahlížení do spisu: u policie/státního zastupitelství/soudu; zahrnuje i důkazní prostředky (pokud není ohrožen účel vyšetřování).
- Hlavní líčení: ústní dokazování, rozsudek; rozhodnutí o nárocích soukromých účastníků.
Práva obviněného
- Informace & obhajoba: Právo na srozumění, právní pomoc, svobodná volba obhájce, pomoc s překladem, návrhy na provedení důkazů.
- Mlčení & advokát: Právo mlčet kdykoli; při přibrání obhájce je třeba výslech odložit.
- Povinnost poučit: včasné informace o podezření/právech; výjimky pouze k zajištění účelu vyšetřování.
- Nahlížení do spisu v praxi: Vyšetřovací a hlavní spisy; nahlížení třetích osob omezeno ve prospěch obviněného.
Praxe a tipy pro chování
- Zachovat mlčení.
Stačí krátké vysvětlení: „Využívám svého práva nevypovídat a nejprve se poradím se svou obhajobou.“ Toto právo platí již od prvního výslechu policií nebo státním zastupitelstvím. - Neprodleně kontaktujte obhajobu.
Bez nahlédnutí do vyšetřovacích spisů by nemělo být učiněno žádné prohlášení. Teprve po nahlédnutí do spisu může obhajoba posoudit, jaká strategie a jaké zajištění důkazů jsou smysluplné. - Důkazy neprodleně zajistěte.
Nechte si vypracovat lékařské nálezy, fotografie s datem a měřítkem, případně rentgenové nebo CT snímky. Oblečení, předměty a digitální záznamy uchovávejte odděleně. Seznam svědků a protokoly o paměti vytvořte nejpozději do dvou dnů. - Nenavazujte kontakt s protistranou.
Vaše vlastní zprávy, hovory nebo příspěvky mohou být použity jako důkaz proti vám. Veškerá komunikace by měla probíhat výhradně prostřednictvím obhajoby. - Zajistěte včas video a datové záznamy.
Monitorovací videa ve veřejné dopravě, v restauracích nebo od správců budov jsou často po několika dnech automaticky smazána. Žádosti o zajištění dat je proto nutné okamžitě podat provozovateli, policii nebo státnímu zastupitelství. - Prohlídky a zajištění dokumentujte.
Při domovních prohlídkách nebo zajištění byste si měli vyžádat kopii nařízení nebo zápisu. Poznamenejte si datum, čas, zúčastněné osoby a všechny odnesené předměty. - Při zatčení: žádné výpovědi k věci.
Trvejte na okamžitém uvědomění vaší obhajoby. Vazba smí být uložena pouze při důvodném podezření ze spáchání trestného činu a dalším vazebním důvodu. Mírnější prostředky (např. slib, ohlašovací povinnost, zákaz kontaktu) mají přednost. - Náhradu škody cíleně připravte.
Platby nebo nabídky odškodnění by měly být vyřizovány a dokládány výhradně prostřednictvím obhajoby. Strukturovaná náhrada škody má pozitivní vliv na odklon a stanovení trestu.
Sebastian RiedlmairHarlander & Partner Rechtsanwälte „Objektive Befunde, neutrale Zeugen und gesicherte Videodaten tragen das Verfahren – nicht Vermutungen oder Erklärchats.“
Vaše výhody s právní podporou
Řízení pro opuštění zraněné osoby patří k závažnějším případům v oblasti trestných činů ublížení na zdraví. Takové situace často vznikají v důsledku šoku, přetížení nebo strachu z následků. Co se zpočátku jeví jako spontánní chybná reakce, může mít závažné právní důsledky, pokud je zraněná osoba ponechána bez přiměřené pomoci.
Právní posouzení závisí na tom, jak zjevná byla potřeba pomoci, jaká opatření byla možná a zda opomenutí skutečně přispělo ke škodě. Již malé rozdíly ve výpovědích svědků, lékařských posudcích nebo digitálních důkazech mohou být rozhodující.
Včasné právní zastoupení je proto nepostradatelné. Pomáhá rekonstruovat skutečný průběh, včas zajistit důkazy a opravit nepřesné údaje. Právě ve stresových nebo nepřehledných situacích je falešné posouzení chování rychle možné.
Naše advokátní kancelář
- zkoumá, zda skutečně došlo k trestnému porušení povinnosti, nebo zda pomoc nebyla přiměřená nebo objektivně nemožná,
- analyzuje policejní zprávy, lékařské záznamy a výpovědi svědků na rozpory,
- doprovází Vás celým vyšetřovacím a soudním řízením,
- vyvíjí strategii obhajoby, která vaši situaci realisticky a srozumitelně prezentuje,
- a důsledně hájí vaše práva vůči policii, státnímu zastupitelství a soudu.
Zkušená obhajoba zajistí, aby šokové reakce, chybná hodnocení nebo přetížení nebyly ukvapeně hodnoceny jako trestné opomenutí. Zajistí, aby vaše chování bylo posuzováno ve správném kontextu a aby řízení probíhalo spravedlivě, objektivně a v souladu s právním státem. Získáte tak obhajobu s jasnou strukturou, odbornou precizností a osobní strategií, která směřuje k spravedlivému a vyváženému výsledku.
Peter HarlanderHarlander & Partner Rechtsanwälte „Machen Sie keine inhaltlichen Aussagen ohne vorherige Rücksprache mit Ihrer Verteidigung. Sie haben jederzeit das Recht zu schweigen und eine Anwältin oder einen Anwalt beizuziehen. Dieses Recht gilt bereits bei der ersten polizeilichen Kontaktaufnahme. Erst nach Akteneinsicht lässt sich klären, ob und welche Einlassung sinnvoll ist.“